Nalézá se na začátku Suchého žlebu, asi 500 metrů východně od Skalního mlýna. Je součástí staré výtokové jeskyně, o čemž svědčí nápadné stopy po proudících vodách a jejich erozní činnosti. Kateřinská jeskyně byla též bohatým nalezištěm kostí pleistocénních zvířat, především medvědů. Pro veřejnost je otevřena od roku 1910.

Kateřinská jeskyně - prohlídka jeskyně

Vchod do jeskyně tvoří gotický portál, jímž se návštěvníci dostanou do Hlavního dómu, největší prostory v Moravském krasu a zároveň největšího veřejnosti přístupného podzemního dómu v ČR (délka 97 m, šířka 44 m, výška 20 m). Tento dóm vyniká výbornou akustikou, a proto jsou zde několikrát do roka pořádány hudební a pěvecké koncerty.

Z Hlavního dómu trasa pokračuje do tzv. Nové jeskyně, kde se návštěvníci mohou pokochat barevně nasvíceným útvarem Čarodějnice a Bambusovým lesíkem tvořeným vzácnými, několik metrů vysokými hůlkovými stalagmity. K dalším zajímavým krápníkovým útvarům patří například Ovečky, Pagoda a Sintrový vodopád.

Kateřinská jeskyně - pověst o Kateřině

Název jeskyně Kateřinská je spojen s pověstí, která se s různými obměnami vyprávěla asi takto: Před dávnými časy bydlel v prosté chaloupce na pokraji lesa pastýř. Od jara do podzimu pásával ovce a když nemohl na pastvu sám, odcházela s ovečkami jeho půvabná dcera Kateřina. Pastýř neměl ženu, a tak se Kateřina musela starat o domácnost i o otce. Dělala to ráda, protože svého otce nadevše milovala.

Jednoho dne musel pastýř odjet do města a dcera vyšla brzy ráno s ovečkami na pastvu. Zašla poněkud dále než obvykle. Když se zatáhla obloha a schylovalo se k bouři, Kateřina chtěla hnát ovce domů, ale byla příliš daleko, a proto se s nimi uchýlila do nedaleké jeskyně. Když bouře přešla, chystala se ovečky hnát domů, ale jedna jí chyběla. Dívence se zdálo, že slyší její zvoneček z konce tmavé jeskyně a vydala se ji hledat. Nemohla však ovečku najít a nakonec ztratila cestu ven. Schovala se ve skalním výklenku a únavou usnula.

Ráno našli lidé v lese opuštěné stádo a začali pasačku hledat. Nakonec se šli podívat k jeskyni, volali Kateřinu, ale nikdo se jim neozýval. Posléze jeden z nich nalezl její mrtvé tělíčko. Od té doby se jeskyni začalo říkat Kateřinská.

Kateřinská jeskyně